„Kladivouši jsou věční stavitelé a jsou schopni postavit i více hnízd v jedné sezóně. Mimo to opravují i stará hnízda, do kterých se vrací a kde již mohou mít nájemníky,“ říká kurátor ptáků Antonín Vaidl. Nepoužívaná hnízda kladivoušů často osídlí ženetky, sovy či hadi.
Hnízdo je uvnitř kulovité s přístupovou chodbičkou, takže vejce i mláďata chrání před predátory i nepřízní počasí. Stavba nového hnízda trvá zpravidla déle než měsíc, záleží na aktivitě páru, dostatku stavebního materiálu i výběru místa. „Zdá se, že stavba hnízd je navíc součástí utužování párového chování,“ dodává Vaidl.
Kladivouši jsou ve své domovské subsaharské Africe často spojovaní s čarodějnictvím. Český název vyplývá ze specifické siluety jejich hlavy z profilu. Jejich nejbližší příbuzní jsou člunozobci, dále pak pelikáni či volavky – s posledně jmenovanými sdílí i způsob lovu: nehybně číhají na kořist a pak bleskurychle zaútočí ostrým zobákem. Jejich potravou je hmyz a menší obratlovci.
Foto 1: Kladivouš africký staví vůbec největší zastřešené hnízdo ptačí říše – má vstupní chodbu, vletový otvor dole a měří přes metr a půl. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
Foto 2: Kladivouši jsou „věční“ stavitelé. Často opravují i stará, dříve opuštěná hnízda, do kterých se po čase vracejí. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
Foto 3: Kladivouši si své hnízdo staví téměř z čehokoliv praktického – včetně částí návštěvnických slunečníků v průchozí expozici pod lanovkou. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
