Historie svátku svatého Valentýna sahá až do antického Říma, kde se v únoru konaly oslavy Lupercalia. Tahle slavnost zahrnovala rituály spojené s plodností a láskou, jako například výběr partnerů náhodným losováním a následné sezdaní na rok i na celý život. Když Řím přijal křesťanství, byla slavnost Lupercalia zakázaná a církev ho nahradila svátkem svatého Valentýna, patrona lásky a věrnosti.
Kupodivu není zcela jasné, co svatý Valentýn udělal. Svatý Valentýn byl katolický kněz a mučedník, který žil v 3. století v Římě. Podle legendy byl zatčen za to, že pomáhal křesťanům, kteří byli pronásledováni za svou víru. Jiná legenda praví, že byl údajně vězněn za to, že ženám psal milostné dopisy a poskytoval jim svatební obřady, což bylo v té době zakázáno. V obou případech platí datum jeho popravy, která se měla konat 14. února. Svatý Valentýn byl později prohlášen za svatého a stal se patronem lásky a věrnosti.
Původně se svátek svatého Valentýna slavil jako církevní slavnost, ale v průběhu staletí se stal svátkem lásky a vztahů. Počátkem 14. století začalo být zvykem posílat si milostné dopisy a dárky, což se postupem času rozvinulo do současné tradice dávání dárků a strávení večera s blízkými. V 17. století se stal svátek velmi populárním v Anglii a ve Francii a později se rozšířil po celém světě. Nejvýraznější oslavy minimálně po stránce komerce panují ve Spojených státech.
Čtrnáctý únor se takřka po celém světě slaví jako den lásky a romantiky, kdy se páry snaží oslavit své vztahy a ukázat svou lásku jeden druhému. Tradice oslav se však regionálně liší. V islámských zemích se Valentýn neslaví, protože je prý protichůdný k islámským hodnotám. V Indii je 14. únor spíše Dnem přátelství než lásky a v Japonsku se svatý Valentýn slaví stylem, že ženy jsou primárně těmi, kteří dávají svým láskám čokolády a jiné dárky.
