čtvrtek 26. prosince 2024

Každý třetí Evropan čelí riziku duševních problémů

Nový průzkum ukazuje, že pohlaví, věk a socioekonomický status významně ovlivňují duševní pohodu zaměstnanců. Nejvíce ohrožení jsou pracovníci ve Španělsku, nejméně v Nizozemsku.

deprese

Ilustrační foto.
Zdroj: Pexels / Andrew Neel

  • Ilustrační foto.
  • Zdroj: Pexels / Andrew Neel

Až 40 procent evropských pracovníků čelí riziku duševních problémů, vyplývá to z průzkumu společnosti TELUS Health, který zkoumal stav duševního zdraví zaměstnanců ve Francii, Itálii, Španělsku, Polsku, Německu a Nizozemsku. Nejvíce ohrožených pracovníků je ve Španělsku (48 %), v Polsku (45 %) a Itálii (43 %), zatímco Nizozemsko vykazuje nejnižší podíl (24 %).

Duševní zdraví zaměstnanců ovlivňuje několik faktorů, včetně geografické a kulturní situace. Například Polsko je kvůli blízkosti Ukrajiny více zatíženo válečnými událostmi. Genderové rozdíly jsou také významné – ženy vykazují nižší skóre duševního zdraví než muži. Hlavním důvodem jsou ekonomické nerovnosti, pracovní zátěž a rozdíly v přístupu ke zdravotní péči.

Fyzická aktivita hraje rovněž zásadní roli. Zaměstnanci, kteří pravidelně cvičí, mají lepší duševní zdraví, zatímco neaktivní jedinci ztrácejí v průměru tři pracovní dny ročně kvůli špatnému psychickému stavu. Podobně absence finanční rezervy zvyšuje riziko úzkostí a deprese – lidé bez úspor mají v průměru o 20 bodů nižší skóre duševního zdraví než ostatní.

Zaměstnavatelé mohou výrazně přispět ke zlepšení duševní pohody svých pracovníků. Podle průzkumu je důležité vytvořit bezpečné pracovní prostředí a nabídnout programy zaměřené na podporu fyzického i psychického zdraví, jako jsou školení odolnosti nebo zdravotní poradenství.

Autor: Šimon Mitro

Související

mozek
Ostatní Zdraví

Čeští vědci rozklíčovali, jak se mozek uzdravuje po mrtvici

tablet
Zdraví

Polovina Britů používá internet k diagnostice zdraví

stáří
Domácí

Důchod v 67 letech? Pro většinu Čechů je to nepředstavitelné

Carlien Scheele
Zahraniční Ženy

Genderová nerovnost na pracovním trhu EU stojí 370 miliard eur ročně