Jedním z nejnenáviděnějších nacistů v Protektorátu Čechy a Morava, byl bezesporu říšský ministr pro Protektorát a generál policie Karl Hermann Frank. Ten držel české obyvatelstvo během posledních tří let války v kleštích a byl mimo jiné i spoluzodpovědný za vypálení obcí Lidice a Ležáky. Byl také hlavním symbolem nacismu v Čechách, který navíc v květnu 1945 vydržel v Praze takřka všechny dny povstání a metropoli opustil až 9. května ráno, ve chvíli, kdy do ní vstoupila Rudá armáda.
Frank chtěl k Američanům, protože sovětského zajetí se nesmírně obával. Podařilo se mu dostat až do Rokycan, na demarkační linii, kde jej však spojenci zatkli a nechali převést do německého Wiesbadenu. Tam se však stala další věci, které se obával a sice, že byl předán československým úřadům.
Mimořádný lidový soud připravil jeho případ s nebývalou pečlivostí a když na jeho konci byl trest smrti, nikoho to nepřekvapilo. 21. května 1946 byl na ním takový rozsudek vynesen a druhý den vykonán. Na jeho popravu se na dvůr Pankrácké věznice přišlo podívat pět tisíc lidí.
