Americký prezident Joe Biden řekl, že nevěří, že na Blízkém východě dojde k totální válce, přestože Izrael zvažuje možnosti odvety vůči Íránu, který na celé území židovského státu vyslal během úterního večera stovky rakety, z nichž 80 procent zasáhlo své cíle. Svět však má před sebou mnoho úkolů a překážek, jak této válce může zabránit. Mezi to patří i jeho prohlášení, že nepodpoří svého spojence, tedy Izrael, v útoku na íránská jaderná zařízení a rovněž ani v agresivní politice vůči Libanonu, kdy znovu vyzval k nastolení příměří. Biden ale uznal, že situace na Blízkém východě je velmi složitá.
Biden για ολοκληρωτικό πόλεμο στη Μέση Ανατολή: «Δεν πιστεύω ότι θα έχουμε, μπορούμε να τον αποφύγουμε» https://t.co/2EhiwR8MsJ via @bankingnewsgr
— BankingNews.gr (@bankingnewsgr) October 4, 2024
V pondělí uběhne roční výročí od útoku palestinského hnutí Hamás, po němž zůstalo 1200 mrtvých. To Jeruzalém vyprovokovalo k odvetě, čímž byl letecký útok na Pásmo Gazy, čili baštu Hamásu, po němž následovala pozemní operaci, která si do dnešního dne vyžádala životy zhruba 50 tisíc Palestinců, zejména však civilistů.
Svou pozornost ale nyní židovský stát směřuje zejména na Libanon, kde sídlí hnutí podobné Hamásu, tamní Hizballáh. Obě skupiny jsou však od ochranou Íránu, který je podporuje jak vojensky, tak finančně. Důvodem úterního útoku na Izrael bylo zabití šéfa Hizballáhu Hassana Nasralláha, jenž byl blízkým spolupracovníkem a přítelem íránského duchovního vůdce ajatolláha Chameneího.
