Mezi lety 2022 a 2024 odborníci analyzovali složení vody ve 350 jezerech z 18 evropských zemí. Zkoumali izotopy vodíku a kyslíku a porovnávali je s klimatickými a geografickými daty. Pomocí modelů strojového učení pak odhalili, jak různé faktory ovlivňují schopnost jezer zadržet vodu.
Výsledky ukázaly, že mělká nížinná jezera bez napojení na podzemní zdroje vodu rychle ztrácejí. Ohrožená jsou hlavně umělá vodní díla a přehrady, které často leží v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech. Znečištění z polí navíc zhoršuje kvalitu vody.
Naopak jezera ve vyšších polohách či alpských oblastech mají větší šanci odolávat, díky nižším teplotám, nižšímu odparu a lepšímu propojení s podzemními vodami. Vědci ale varují, že s postupným rozšiřováním zemědělství do těchto oblastí může být ohrožena i jejich stabilita.
Cílem výzkumu je vytvořit celosvětovou databázi jezer, která by pomohla lépe plánovat ochranu vodních zdrojů. Výsledky českého týmu byly představeny na prestižní mezinárodní konferenci Goldschmidt v Praze, které se účastní přes 4000 expertů z celého světa.
