Jeskyni poprvé zkoumal francouzský archeolog Henri Breuil. V hlavním sálu, širokém dvacet metrů a vysokém pět metrů, se dochovalo kolem šesti set malovaných a kreslených zvířat a symbolů a na patnáct set rytin. Objevují se tu koně, jeleni, skot, šelmy i bytosti, které vědci považují za mýtické. Z lidí je zobrazen jen jediný – muž s ptačí hlavou. Archeologové se domnívají, že jeskyně sloužila po staletí k loveckým i náboženským obřadům.
Lascaux byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1948, ale už v roce 1963 musela být uzavřena. Umělé osvětlení totiž způsobilo blednutí barev a šíření řas. O dvacet let později vznikla věrná replika, kterou každoročně navštíví desítky tisíc lidí.
Podobně fascinující jsou i nové poznatky o původu lidí kultury Clovis v Severní Americe. Nálezy hrotů na východním pobřeží Spojených států zpochybňují dosavadní teorii, že Clovisové přišli výhradně přes pevninský most z Asie.