"Země s větší ekonomickou silou a větší historickou odpovědností za emise budou muset schválit ambicióznější opatření a schválit je rychleji. Nicméně to nebude stačit, jelikož nízkopříjmové a středněpříjmové státy už zodpovídají za dvě třetiny světových emisí,“ uvádí ve své poslední zprávě odborníci OSN a naráží na skutečnost, že v roce 2015 se na Pařížské konferenci bezmála 200 států zavázalo ke snižování emisí až do dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Jaká se skutečnost devět let poté? Ze všech států, které tehdy byly v Paříži zastoupené, plní plánované limity jen tři z nich – Německo, Norsko a Velká Británie. Vyplývá to i ze zprávy, kterou na sociální sítě napsal zmocněnec české vlády pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Realita versus sliby: svět stále zvyšuje těžbu fosilních paliv. Uhlí minimálně do roku 2030, ropy a plynu do roku 2050. To nejsou slova nějakého "popírače klimatické změny", ale citát ze zprávy agentury OSN pro životní prostředí. Vyšla 8.listopadu 2023.
— Václav Bartuška (@VaclavBartuska) November 20, 2023
🧵1/7🧵 pic.twitter.com/AuBICYk0Ft
Podle něho budoucí vývoj bude jiný než, předpokládali strůjci projektu Green Deal For Europe, který požaduje ekologicky čistou Evropu. Jediné odvětví, které sníží emise, je těžba uhlí, u ostatních se s tím nepočítá. Přestože spalovací motory by mohly nahradit elektromobily, bez ropy se neobejde výroba plastů, která je velmi vysoká. Poroste rovněž těžba zemního plynu.
Současný stav také vypovídá mnohé o globálním oteplování. To se státy v Paříži dohodly udržet na 1,5 stupně oproti době před průmyslovou revolucí. Reálné odhady ale ukazují hodnotu, o jakou se planeta do roku 2100 oteplí, ve výši 2,9 stupně.
