Drobní hadi přišli na svět 20. září a hned zaujali typické pozice ve větvích. Tito křovináři totiž jako mnoho chřestýšovitých hadů rodí živá mláďata. Na zem sestupují zřídka.
„Různé barevné rázy příslušníků tohoto druhu nejsou uměle vyšlechtěné, jsou zcela přírodní. I v tropické Střední Americe, kterou obývají, nalezneme žluté, zelené, cihlově červené, hnědé, stříbřité, růžové a různými kombinacemi těchto barev okrášlené křovináře. Je to trochu loterie. Když jsme je v roce 2015 rozmnožili poprvé, všechna háďata byla zeleno-růžová,“ říká kurátor plazů Petr Velenský.
Vzor podle něj může sestávat z různě velkých skvrn, které někdy zcela zmizí, nebo se naopak protáhnou do podélných proužků. „Celá tato paráda má kupodivu účel maskovací. Stromoví křovináři potřebují splynout s velmi rozmanitou tropickou vegetací, a to nejen proto, aby se ochránili před predátory, ale zejména aby je neodhalila jejich potenciální kořist,“ doplňuje Velenský.
Křovináři na svou potravu číhají často přímo v květech rostlin. Vyhlížejí ptáky nebo netopýry, kteří přilétají sát nektar. V mládí loví zejména žáby a malé ještěry. K lovu využívají jed s hemoragickými složkami, kterým rozkládají krev své kořisti. Uštknutí člověka nebývají fatální a jsou vzácná. Jde o klidný a nepopudlivý druh.
Mláďata už mají za sebou první svlek, a tak v těchto dnech jejich barvy teprve začaly vynikat v celém svém potenciálu. Vedle nich mohou lidé na místě spatřit také pět dospělých křovinářů. V jejich případě jde o tři žluté jedince a dva zeleno-růžové. Expozici s celkem deseti hady sdílí také bazilišek zelený.
