Zapomenout na schůzku nebo si splést datum znamenalo pro nezaměstnané v minulosti pořádnou komplikaci. S úřadem práce nebylo radno si zahrávat. Jakmile na schůzku zkrátka nedorazili, pracák je okamžitě vyřadil z evidence a stát za ně tak přestal hradit zdravotní pojištění. Kromě toho, pokud bral nezaměstnaný podporu, musel ji vrátit. A zároveň vypadl ze systému hmotné nouze a mohl tak získat maximálně dávku mimořádné okamžité pomoci.
Od října už ale zákon nestanovuje tak závažné následky. Jednu zmeškanou schůzku za období 12 měsíců po sobě už stát začal tolerovat. „Zákon nově projevuje pochopení vůči lidské chybě a to je revoluční změna. Dřív úřady práce trvaly na doložení pádných důvodů, kdykoli evidovaný člověk nepřišel ve stanovený termín. V opačném případě jej vyřadily z evidence. Omluvenkou mohly být jen závažné okolnosti, jako například zdravotní důvody nebo péče o malé dítě. Z praxe vím, že úřady práce v tomto bývaly značně nekompromisní,“ říká ombudsman Stanislav Křeček.
