Jeden z nejvzácnějších evropských brouků žije na Šumavě

Šumava je jedno z mála míst, kde je možné narazit na trnoštítce, jednoho nejvzácnějších brouků Evropy.

Lapač s feromony, který posloužil monitoringu nejvzácnějšího českého brouka, trnoštítce horského

Lapač s feromony, který posloužil monitoringu nejvzácnějšího českého brouka, trnoštítce horského
Zdroj: NP Šumava

  • Lapač s feromony, který posloužil monitoringu nejvzácnějšího českého brouka, trnoštítce horského
  • Zdroj: NP Šumava

V šumavských lesích se daří jednomu z nejvzácnějších evropských brouků. Po celé léto probíhal na Šumavě rozsáhlý monitoring zaměřený na trnoštítce horského. Tento malý brouk o velikosti do 3,6 centimetrů se vyskytuje jen na několika málo místech v Evropě a to ještě v malých populacích. V Národním parku Šumava byl ale jeho výskyt prokázán na skoro celém území. Nejčastější je v jižní části parku. „Trnoštítec není pro Šumavu novým druhem. O jeho přítomnosti víme už z konce 19. století,“ uvedl zoolog Správy NP Šumava Vladimír Dvořák.

Vybrali jsme padesát lokalit napříč celým územím národního parku, především v místech, kde v letech 2007 až 2012 proběhl přirozený rozpad dospělého lesa. Tam jsme umístili nárazové lapače s feromony a ve spolupráci s kolegy lesníky jsme pak všechna odchytová zařízení pravidelně kontrolovali. Zachycené brouky jsme označili unikátním kódem a vypustili zpět. Takto jsme celkově odchytili sedmdesát jedinců na čtrnácti lokalitách,“ vysvětlila postup entomoložka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR Lucie Ambrožová.

Trnoštítec ke svému vývoji nejčastěji vyhledává padlé kmeny, stojící torza či větší pařezy. Vyžaduje však dřevo se specifickými podmínkami – ideálně to, které je v kontaktu se zemí, odkud přijímá vlhkost, zároveň je silně osluněné, v okolí nemá příliš vysokou vegetaci, a je napadené hnilobou. „Na Ztraceném a na Trojmezné jsme potvrdili nejen přítomnost trnoštítce, ale před pár lety také dalšího velmi vzácného druhu brouka vázaného na tlející dřevo – kornatce velkého,“ řekl ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Díky monitoringu se také podařilo zdokumentovat přelety trnoštítců a potvrdit tak jejich schopnost šíření až do vzdálenosti několika kilometrů. „Díky jedinečnému označení brouků jsme zjistili, že ve třech případech brouci přeletěli z místa prvotního odchytu na jinou lokalitu, kde se opět chytili do feromonové pasti. V jednom případě se jednalo o přelet na vzdálenost asi 600 metrů a to v průběhu několika dnů. Ve druhém a třetím případě brouci překonali vzdálenost necelých čtyř kilometrů. V jednom případě mu to trvalo dva dny, v tom druhém dokonce jen 24 hodin,“ zmínila Ambrožová.

Autor: Šimon Mitro
Zdroj: NP Šumava

Související

Trojice lvíčat ze Zoo Zlín
Domácí Fauna

Rok 2024 byl třetím nejúspěšnějším v historii zlínské zoo

ryba
Zahraniční Fauna

Čtvrtina sladkovodních živočichů je na pokraji vyhynutí

Brána plzeňského Prazdroje.
Domácí

Plzeň zavádí sčítače cyklistů pro lepší plánování dopravy

orel
Světové dny Fauna

Den ptáků