Lvova-Belova, ruská komisařka pro práva dětí, je zodpovědná za zavlečení 20 tisíc ukrajinských dětí na území pod kontrolou Ruska. Některé Rusům předali sami rodiče z míst, na která Rusové tvrdě útočili. Věřili, že děti pojedou na letní tábor, aby byly v bezpečí. Místo toho skončily v táborech na převýchovu nebo v nelegálních adopcích. "Děti nechodily ven, děti byly neustále ve velmi obtížném psychickém stavu. A když jsme rodičům nabídli, že je pošleme na dovolenou zdarma, všichni samozřejmě s radostí okamžitě souhlasili,“ pronesla komisařka.
Podle Ženevské úmluvy, kterou podepsalo i Rusko, je možné děti deportovat z humanitárních důvodů do třetí země – nikoli ale do země válčícího agresora.
"Jsou to děti z těch regionů, které se uznaly za Rusko. Jsou to rusky mluvící děti, které vyjádřily touhu stát se součástí jednoho velkého Ruska," odmítla komisařka, že by se dopustila válečného zločinu.
Lvova-Belova ale přiznala, že se stará o 16letého Filipa z Mariupolu "Srdce mě k němu volalo. Byl ve skupině z Mariupolu, kterou jsme evakuovali po skutečných aktivních bojích. Byla to skupina 31 dětí, většinou teenagerů. Mluvili jsme spolu, a víte, srdce mi poskočilo a já jsem si uvědomila, že je to moje dítě," říká Lvova-Belova, která pokládá obvinění mezinárodním tribunálem za absurdní a falešná.
