Druhý listopad patří v Česku vzpomínce na zesnulé, neboli Dušičkám. Tento den je spojen s řadou zvyků a rituálů. Lidé vzpomínají a modlí se za zemřelé. Chodívají na hřbitovy, kam přinášejí květiny a zapalují svíčky. Symbolicky tak osvětlují cestu duším zemřelých na věčnost. Dušičky mají v křesťanské tradici hluboký náboženský význam. V římskokatolické církvi jsou dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za zemřelé.
Svátek zesnulých je spojený také s řadou pranostik a pověr. Mez dušičkové pranostiky patří:
„Dušičky suché, Vánoce suché.“ – Tato pranostika upozorňuje na spojení mezi počasím na Dušičky a Vánocemi.
„Dušičky mokré, Vánoce bílé.“ – Tato pranostika odkazuje na to, že pokud jsou Dušičky deštivé, budou Vánoce s větší pravděpodobností zasněžené.
„Na Dušičky má voda v chůzi křídla.“ – Tato pranostika předpovídá, že během Dušiček bude větrno a deštivo.
„Když na Dušičky slunce svítí, budou v zimě silné mrazy.“ – Tato pranostika upozorňuje na spojení mezi počasím na Dušičky a zimou.
„Na Dušičky umírá listí, na Vánoce zemře tráva.“ – Tato pranostika naráží na postupující zimní období.
„Když na den Dušiček jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.“ – Tato pranostika upozorňuje na spojení mezi počasím na Dušičky a zimou.
„Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá, nebo padá mlha.“ – Vysvětlení proč bývá na Dušičky mlha
