Boží hod velikonoční je největší křesťanským svátkem. Velikonoční neděle oslavuje Zmrtvýchvstání Páně. Ze zmrtvýchvstání došlo v noci ze soboty na neděli. Noc byla označována jako „velká“, z čehož vzešel pojem Velikonoce. O Bílé sobotě skončil půst, v neděli se k bohoslužbám nosilo i jídlo, které se světilo. Včetně tradičních pokrmů jako mazanců či beránků. Na Boží hod se setkávaly jen nejbližší rodiny, bez přátel a známých.
Co ke slavnosti Zmrtvýchvstání Páně říkají pranostiky?
Ideálním počasím pro dnešek je slunečno. Déšť nic dobrého nepřinese.
„Je-li na Boží hod velikonoční jasno, bude léto slunečné a vodou příhodné a na dar boží úrodné.“
„Je-li na Neděli velikonoční jasno, bude laciné máslo.“
„Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.“
„Prší-li na Boží hod, sucho úrodu vysuší.“
„Když prší na Boží hod, bude dobrá tráva, ale špatné seno.“
„Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.“
K dnešku se váže i podivná pranostika o brzkém příchodu z kostela.
„Kdo se v Neděli velikonoční první vrátí z kostela domů, tomu nejdříve dozraje obilí.“
