O Bílé sobotě končí půst. Křesťané si připomínají den, kdy po ukřižování ležel Ježíš Kristus v hrobě. Tomu odpovídají i pranostiky, které jsou negativní. V tento den se stejně jako o Velkém pátku nekonají bohoslužby a věřící navštěvují kostely pouze k tiché modlitbě.
Až po setmění probíhá Velikonoční vigilie, liturgie připomínající zmrtvýchvstání Ježíše. Začíná zapálením ohně, od kterého se zapaluje velikonoční svíce, zvaná paškál. Součástí této bohoslužby je i křest katechumenů, neboli nově pokřtěných věřících, kteří si oblékají bílá roucha. Z tohoto zvyku zřejmě vzešel název Bílá sobota. O Bílé sobotě se znovu vrací zvony z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek.
O Bílé sobotě se pečou mazance, beránci a také chléb. Mužské pokolení plete pomlázky. Zdobí se také vajíčka a vše se chystá na Boží hod velikonoční. I k druhému dni velikonočního tridua se váže několik pranostik. Například déšť na Bílou sobotu nepřinese nic dobrého.
„Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.“
„Déšť na Bílou sobotu přivolává suchotu.“
„Prší-li na Bílou sobotu, bude v létě nouze o vodu.“
„Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.“
Ovocnáři by ve svých sadech měli sázet a zvonit.
„Na Bílou sobotu se má chodit po sadu nebo v ovocné aleji a zvonit, aby byla úroda všeho ovoce.“
„Na Bílou sobotu je dobře sázet stromy, hlavně štěpy, aby hojně plodily.“
