Radikální palestinské hnutí Hamás ztratilo kontrolu nad severní částí Pásma Gazy, kde nyní pokračuje pozemní operace izraelské armády v reakci na útoky na území Židovského státu ze 7. října. Po postupu izraelských vojsk informoval mluvčí tamní armády Daniel Hagari. V důsledku tvrdých izraelských úderů v posledních dnech opustilo sever Gazy zhruba 50 tisíc civilistů, kteří se stahují na jih k egyptským hranicích. Židovská armáda podle svého vyjádření také kontroluje podstatnou část města Gaza, které je baštou teroristického Hamásu.
The Ministry of Health in Gaza: “The occupation did not leave an inch in the #GazaStrip untargeted during the past hours, causing hundreds of Palestinians to die as a result of the targeting and many others injured.”#Beaking #Gazagenocide pic.twitter.com/bgI6rOVxqB
— ⚡️🌎 World News 🌐⚡️ (@ferozwala) November 9, 2023
Israeli…
Izrael však za své současné počínání v Pásmu Gazy sklízí mezinárodní kritiku, řada států poukazuje na neutěšenou situaci v regionu, která přerůstá v humanitární katastrofu. Ke klasickým kritikům OSN a zemí arabského světa se přidávají i západní země, které dosud platily za největší spojence Židovského státu. K sankcím vůči Izraeli vyzvala belgická vicepremiérka Petra De Sutter a kritické hlasy zaznívají i ze strany největšího podporovatele Izraele, Spojených států.
Het is tijd voor sancties tegen Israël. De bommenregen is onmenselijk.
— Petra De Sutter (@pdsutter) November 8, 2023
Terwijl er oorlogsmisdaden worden gepleegd in Gaza, trekt Israël zich niets aan van de internationale eis voor een staakt-het-vuren.
Binnen de federale regering roep ik mee op om Israël te sanctioneren. pic.twitter.com/Jy1TlNBjy5
Tamní ministr zahraničí Anthony Blinken se připojil k hlasům z OSN, které volají po vyhlášení příměří. To však izraelských premiér Benjamin Netanjahu tvrdošíjně odmítá, pokud Hamás nepropustí všechna rukojmí, která zadržuje.
