Přestože nejmocnějším mužem v zemi zůstává duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zvolil si Írán nového prezidenta, kterým se stal reformista Massoud Pezeškiján, který porazil konzervativistu Saída Džalílího, jenž má silné vazby právě na Chameneího. Pro Pezeškijána hlasovalo 16,3 milionu Íránců, Džalílího pak o tři miliony lidé méně. Volební účast se vyšplhala k 50 procentům, kdy se o deset procent zvýšila oproti prvnímu kolu minulý týden. To se voleb účastnilo nejméně lidí od roku 1979, tedy od islámské revoluce, která změnila směřování země.
Masoud Pezeshkian wins Iran's 14th presidential elections https://t.co/9q6Gjua80L
— Kashmir News Zone-KNZ (@KNZKashmirOffic) July 6, 2024
Přestože Pezeškiján je zastáncem mírně prozápadní orientace Íránu, výrazné změny v politice se od Teheránu očekávat nedají. Nedojde však pravděpodobně ani k přitvrzení náboženského režimu, což by se dalo očekávat od Džalílího, stejně jako zesílení jaderného programu. Pezeškiján totiž prosazuje obnovení jaderné dohody z roku 2015.
Prezidentské volby se v Íránu uskutečnily předčasně poté, co 19. května při pádu vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán zahynul dosavadní prezident Ebrahím Raísí.
