Írán se chce vrátit do roku 2015 a obnovit tehdejší jadernou dohodu, která mu sice zavedla přísné limity na produkci obohaceného uranu, ale zmírnila západní sankce, což pro Teherán byla tehdy ekonomická vzpruha. Ovšem o tři roky později kabinet tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa rozhodl o zrušení této dohody a znovu na nepsaného lídra Blízkého východu uvalil sankce. Nyní se o obnovení rozhovorů o této otázce pokouší íránská mise při OSN. Ta se údajně už spojila i s americkou stranou.
Jednání potvrdil i íránský ministr zahraničí Hosejn Amír Abdollahján, pro něhož jaderná dohoda byla hlavním tématem na summitu OSN v New Yorku. Odborníci se shodují na tom, že Írán bude o dohodu usilovat zejména kvůli nedávným střetům s Izraelem, tedy velkým spojencem USA. Otázka však je, jaký bude postoj Spojených států po listopadových prezidentských volbách, kde je favoritem právě exprezident Donald Trump, který patří k jejím odpůrcům.
Byly to však právě Spojené státy, které Íránu v 50. letech pomáhali se spuštěním jaderného programu. Po Islámské revoluci v roce 1979 byl sice program zrušen, ovšem je dočasně. Při jeho opětovném spuštění ale už roli mentora po Spojených státech převzalo Rusko.
