Irák se po listopadových parlamentních volbách ocitl v politickém chaosu, který hrozí přerůst v nerozhodnou situaci, kdy v zemi bude panovat bezvládí. Dosavadní premiér Muhammad Šía Súdání získal sice nejvíce křesel, ale jeho šance sestavit stabilní kabinet jsou omezené. Parlament je roztříštěný, politická konkurence tvrdá a vliv proíránských milic silnější než kdy dřív. Hospodářské problémy, vysoký státní dluh a závislost na ropě navíc komplikují jakékoli rychlé řešení, a budoucí vláda se tak bude muset pohybovat mezi nástrahami domácí politiky a tlaky zahraničních mocností.
Súdáního postavení komplikuje Koordinační rámec šíitských stran, který se zdráhá podpořit jeho znovuzvolení. Premiér během svého prvního období vybudoval vlastní politickou váhu a stal se konkurencí pro ostatní mocné hráče, zatímco absence hnutí Sadris a přítomnost ozbrojených skupin v parlamentu vytváří napjatou dynamiku. Některé milice, které se původně utvořily k boji proti Islámskému státu, drží autonomní moc a nehodlají vzdát své zbraně ani pod tlakem Spojených států.
Mezitím sunnitské a kurdské frakce bojují o své pozice a klíčová ministerstva, zatímco kurdské strany se připravují na prezidentské volby. Nová vláda bude muset zvládnout nejen politickou roztříštěnost, ale i rostoucí moc milic a komplikované vztahy s Íránem a Spojenými státy. Stabilita země, která se po letech bojů a násilí jen pomalu vrací, je tak stále nejistá a budoucí kabinet stojí před nelehkým úkolem vybalancovat domácí a zahraniční zájmy.
