Stavbu gigafactory v Dolní Lutyni investor odložil, čeká na vhodnější dobu, stavba by tak mohla začít nejdřív v roce 2028. Uvedla to Státní investiční a rozvojová společnost, která zónu připravuje. I to je nejspíš důvod, proč se ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček vydal jednat s vedením Dolní Lutyně, Bohumína a Dětmarovic a se zástupci spolku Zachovejme Poolší o přípravách strategického podnikatelského parku. Vyjednávání s potenciálním investorem prý nadále pokračují, Dolní Lutyně je pro něj nejpreferovanější lokalitou v Evropě.
„Investor nás opakovaně ujistil, že pokud se rozhodne pro Evropu, bude Česká republika, konkrétně Dolní Lutyně, jeho první volbou. Rozhodnutí investora je samozřejmě ovlivněno aktuální situací na trhu, která zatím neumožňuje finální rozhodnutí, nicméně i nadále pokračujeme v intenzivní přípravě, aby byla investice realizovatelná v okamžiku, kdy se tržní podmínky zlepší,“ připustil ministr, že vznik gigafactory je ve hvězdách.
Přesto stát do vzniku obří fabriky na baterie do elektromobilů stále investuje.
„Jsme v neustálém kontaktu s investorem a aktivně pracujeme na přípravě území, aby byla Dolní Lutyně na případnou realizaci investice co nejlépe připravena. Založili jsme Státní investiční a rozvojovou společnost, která dostala přípravu území na starosti. Už se tak nestane, že by někde vyrostla továrna bez ohledu k okolí. A i proto jsem do Dolní Lutyně vyrazil, abychom s místními vedli otevřenou diskusi,“ říká ministr Vlček.
„Pokud vše půjde dobře, chtěli bychom do konce roku zahájit zpracování dokumentace EIA. Uvidíme také, jak rychle půjde projednávání aktualizace zásad územního rozvoje. Cílem je v maximální možné míře projektově záměr připravit a být tak aktivní směrem k investorovi. Fyzická realizace do doby jeho rozhodnutí by neměla být zahájena, respektujeme tím dosavadní výsledky jednání s krajem,” říká David Petr, ředitel developmentu Státní investiční a rozvojové společnosti, která má přípravu parku na starosti.
Obyvatelé Dolní Lutyně stavbu odmítli v referendu.
Spolerk Zachraňme Poolší vysvětluje, proč stavbu odmítá
- Zábor 280 hektarů zemědělské půdy: Výstavbu na zemědělské půdě, byť s potenciálním přínosem pro stát, považujeme v již tak zdevastovaném kraji za neadekvátní.
- Ohrožení přírodních rezervací: Jsme přesvědčení, že realizace projektu povede k ohrožení okolních přírodních rezervací, i když biologická studie může tvrdit opak.
- Požadavek na mezinárodní EIA: Nadále trváme na nutnosti provedení mezinárodního posouzení vlivů na životní prostředí EIA, aby byly zohledněny veškeré ekologické dopady projektu.
- Nedostatečná infrastruktura: Plánování výstavby v situaci, kdy není dokončena potřebná infrastruktura, napřílklad obchvat plánovaný na rok 2034, považujeme za strategicky nevhodné.
- Omezený přínos pro zaměstnanost: Realizace pouze první části fáze I, s postupným rozvojem podle situace, by mohla přinést jen omezený počet pracovních míst, asi tisíc, což nepovažujeme za dostatečný přínos pro region.
- Etapizace výstavby, spolu s výstavbou obchvatu a vysokorychlostní trati místní uvrhá do situace, že budou žít na staveništi více než deset let.
