Zatímco v Evropě se vyskytuje od roku 2000, na území České republiky byl poprvé zaznamenaný až v roce 2021, kde se velmi rychle rozšířil. Loni a letos jeho výskyt vědci zaznamenali na zhruba polovině z více než 60 zkoumaných lokalit napříč Českou republikou.
„Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči, nebo třeba ve vázách s květinami. Komár japonský jako svého hostitele preferuje hlavně savce včetně člověka. Je aktivní přes den, nejvíc ráno a večer,“ popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma, který byl hlavním koordinátorem výzkumu.
„Výsledky ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska poměrně různorodá. To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí,“ komentuje své výsledky Bodhi van Wieringen, který se na České zemědělské univerzitě věnoval výzkumu genetické struktury populace komára japonského v Česku.
O komáru japonském se ví, že může přenášet velké množství nejrůznějších virových nemocí, jako je například západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya.
Efektivní obranou před komáry je likvidace líhnišť, tedy míst s výskytem larev. Typickým líhništěm invazních komárů jsou stojaté vody o malé ploše, kde periodicky stoupá a klesá hladina vody.
„Lidé by neměli dlouhodobě nechávat na svých pozemcích vodu v kýblech, konvích nebo dalších nádržkách. Vodu v truhlících pod květináči nebo ve vázách je optimální aspoň jednou za dva týdny vyměnit, aby se v ní nemnožily komáří larvy. U velkých sudů a nádrží na dešťovou vodu je pak dobré překrýt je moskytiérou, aby se k ní komárům zamezil přístup. Pozor je potřeba dát i na skladování předmětů, kde se může kumulovat voda, například pneumatiky,“ vysvětluje Jakub Dvořák ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity.
„Co se týká horečky dengue, v letošním roce máme v ČR zatím hlášeno 72 případů, u horečky chikungunya je jich osm a jeden případ západonilské horečky. U všech těchto nákaz se jedná o importy z exotických destinací. Asi 80 procent nákaz západonilskou horečkou probíhá bezpříznakově nebo jen s mírnými příznaky. Přibližně jeden člověk ze 150 nakažených osob však může mít závažný až fatální průběh. Očkování neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Proti nákaze virem chikungunya a dengue existuje možnost vakcinace,“ shrnuje situaci vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.