Chlad, psychická zátěž a změna životního rytmu vytvářejí pro srdce nebezpečnou kombinaci. Kardiologové upozorňují, že nízké teploty zvyšují krevní tlak a nutí srdce pracovat intenzivněji. Cévy se v zimě přirozeně stahují, krev má vyšší viskozitu a roste riziko vzniku krevní sraženiny. Právě tento fyziologický mechanismus se významně podílí na zimním nárůstu infarktů.
Velkou roli hraje také stres. Leden přichází po svátcích, které často znamenají víc jídla, alkoholu, míň pohybu a rozhozený spánek. K tomu se přidává návrat do pracovního tempa, finanční tlak a psychická únava. Stres zvyšuje hladinu hormonů, které mohou spustit srdeční příhodu, zejména u lidí s vysokým krevním tlakem nebo aterosklerózou.
Významný vliv má i pohyb. V zimě lidé míň chodí ven, častěji sedí a tělo postupně ztrácí přirozenou kondici. Zimní měsíce navíc provází vyšší výskyt respiračních onemocnění, která organismus vyčerpávají a oslabují srdce i cévní systém.
Odborníci proto v lednu zdůrazňují prevenci. Základem zůstává pravidelný pohyb přiměřený počasí, střídmost nebo absence alkoholu, kontrola krevního tlaku a cholesterolu a opatrnost při fyzické námaze v chladu.
