Přestože od narození německého filozofa Immanuela Kanta dnes uběhlo přesně 300 let, tak jsou jeho myšlenky aktuální dodnes. Jeden z největších evropských myslitelů se narodil 22. dubna roku 1724 v Kaliningradu, v dnešní ruské exklávě ležící mezi Polskem a Litvou. V Kaliningradu strávil celý svůj život, působil zde jako docent a později jako profesor na univerzitě.
Nikdy nebyl ženatý, přesto nebo právě proto byly vztahy se ženami a ženská mysl jedním z témat, kterým se Kant věnoval. Jeho práce byly zpočátku psány latinsky, ale stěžejní dílo Kritika čistého rozumu (1781) již napsal německy. To je dnes považováno za jedno z největších děl filosofické literatury. Jeho kritická filozofie byla zaměřena na kritiku myšlení a odmítání předsudků a pověr.
Jedním z Kantových nejznámějších konceptů je kategorický imperativ, který představuje základní princip morálky. Podle Kantova učení by měly lidské akce respektovat univerzální zásady, které jsou založeny na rozumu a morálce, a neměly by být motivovány pouze osobním prospěchem. Kantův vliv na filozofii je nepopiratelný a jeho dílo ovlivnilo mnoho dalších filozofů, včetně Hegela, Schopenhauera a Nietzscheho. Zemřel v 79 letech v únoru 1804 v Kaliningradu.
Výběr citátů Immanuela Kanta:
„Čím více máme lásky, tím lehčeji projdeme světem.“
„Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.“
„Muž žárlí, když miluje, žena i když nemiluje.“
„Člověk se může stát člověkem jen pomocí výchovy. Není ničím, jen tím, čím ho výchova učiní.“
„I ta nejupřímnější žena skrývá na dně svého srdce nějaké tajemství.“
„S přibývajícím věkem ubývá soudnosti a geniality.“
„Kdyby byli lidé schopni číst si navzájem myšlenky, vyhýbali by se jeden druhému.“
