Když irácká armáda překročila 22. září 1980, tedy přesně před 43 lety, íránské hranice, začala nejdelší válka dvacátého století. Konflikt se táhl bezmála celé desetiletí a stejně neměl jednoznačného vítěze. Účet však byl zdrcující. Při osmi letech bojů zemřelo 400 tisíc lidí a podle odhadů válka stála Irák 452 miliard a Írán 644 miliard amerických dolarů. Podle zprávy OSN byl jednoznačným viníkem války Irák, ačkoliv bylo jasné, že situace mezi oběma zeměmi nebyla klidná desítky let nazpět.
Přímou příčinou války byly obavy iráckého vůdce Saddáma Husajna z islámské revoluce, která nedlouho předtím dostala v Íránu do popředí militantní Šiíty. Irák také chtěl místo blízkovýchodního lídra, které dosud zastával právě Írán, a navíc se znovu rozhořel spor o ostrovy v Perském zálivu, které si nárokovaly obě země.
Ačkoliv Irák napadl svého souseda bez předchozího varování, jeho útoky Írán rychle odrazil. Přestože Husajn očekával rychlé vítězství v zemi, kterou oslabila zmíněná islámská revoluce, přešel Írán v červnu 1982 do protiofenzivy a irácké vojsko vytlačil ze země. Tam se nezastavil a dalších šest let okupoval území ve středním a jižním Iráku. Až potom, co země 20. srpna 1988 podepsaly příměří, zůstaly původní hranice nedotčené.
