Pokud by teploty letošního roku zasáhly Evropu na počátku 21. století, úmrtnost by vzrostla až o 80 procent, uvádí nová studie. I když adaptační opatření přijatá v posledních dvaceti letech zmírnila dopady extrémních veder, Světová zdravotnická organizace varuje, že evropské plány na ochranu obyvatel stále nejsou dostatečné.
Francie se nyní připravuje na další vlnu veder, kdy Météo France vyhlásila oranžovou výstrahu ve 40 oblastech. I když letošní vedra nejsou tak intenzivní, loňský rok přinesl v Evropě smrt více než 47 tisícům lidí. V roce 2022 bylo úmrtí dokonce téměř 62 tisíc, což z něj činí nejhorší rok v tomto ohledu.
Podle studie publikované v časopise Nature Medicine bylo nejvíce úmrtí v důsledku veder zaznamenáno v jižní Evropě, především v Řecku, Bulharsku a Itálii. Ve Francii vedra způsobila smrt více než pěti tisíc lidí v roce 2023 a téměř sedmi tisíc v roce 2022.
Nejohroženější jsou starší lidé, zejména ti nad 80 let, a také ženy, u kterých je menší schopnost ochlazování těla. I když vliv globálního oteplování narůstá, experti zdůrazňují, že další zvyšování tepelné zátěže lze stále zmírnit.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval k okamžité akci, která zahrnuje péči o zranitelné osoby, ochranu pracovníků, zvýšení odolnosti společností a omezení globálního oteplování. Přestože některé evropské země již zavedly plány na ochranu svých občanů, Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že opatření nejsou dostatečná pro všechny komunity.
