Aktuálně se na některých místech navrhované památky ukončuje těžba uhlí s tím, že se následně tato místa rekultivují a přejdou pod Agenturu ochrany přírody a krajiny.
Převod pozemků je podle odborníků extrémně důležitý pro správné a účinné zacílení péče o ochranu tamních živočichů a krajiny. Na území lomu se po těžbě nachází rozsáhlé spektrum biotopů, které se vážou na unikátní společenstva rostlin a živočichů. Na vybraných místech se proto vytvoří snosy kamení pro zvýšení hnízdních možností ptáků. Počítá se i s aktivním kosením nebo pastvou velkých býložravců, například koní.
„Opuštěné hnědouhelné doly se staly doslova ostrovy biodiverzity. Ve velkolomu ČSA bylo nalezeno na 269 chráněných druhů a hostí například 40 procent celorepublikové populace lindušky úhorní a bělořita šedého. Tito ptáci ke svému životu totiž potřebují otevřenou krajinu. Část území se postupně otevře návštěvníkům, počítáme s vybudováním naučné stezky a ptačí pozorovatelny. Přímo pod zámkem Jezeří, na místě zaniklé obce Albrechtice, se zvažuje i stavba Domu přírody Krušných hor, " říká František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Lom Československé armády s celkovou rozlohou 1 229,53 hektarů by se měl stát Národní přírodní památkou od července.
