Komáři se nejvíce aktivují ve vlhku a mírném teple. Zvlášť dobře se jim daří po deštích, pokud zároveň nefouká vítr. Kromě svědivých štípanců představují riziko i kvůli možnému přenosu infekcí, a to i u nás. Pomoci může repelent, moskytiéry nebo přírodní odpuzovače jako citronová tráva či levandule.
Klíšťata přenášejí lymskou boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu. Vhodnou ochranou je nejen očkování, ale i praktická prevence. Světlé oblečení, kontrola těla po návratu z přírody a správné odstranění přisátého parazita. Místo mačkání nebo kroucení je lepší použít zmrazovací sprej z lékárny a klíště vytáhnout pinzetou co nejblíže u kůže. Klíště je následně vhodné spálit nebo spláchnout do toalety, rozhodně neházet do koše nebo drtit prsty.
Včely, vosy, sršně i čmeláci jsou v přírodě nepostradatelní, ale pro alergiky mohou být jejich žihadla životu nebezpečná. Každý pátý testovaný člověk má prokázanou citlivost na jejich jed. U některých může bodnutí vyvolat i anafylaktickou reakci. Lidé s alergií by měli v létě nosit pohotovostní balíček s antihistaminiky, kortikoidy a adrenalinem v injekčním peru. Prvním krokem po bodnutí je vždy odstranění žihadla a chlazení postiženého místa.
Zmije obecná, jediný jedovatý had v Česku, se obvykle lidem vyhýbá. V horkých letních měsících se ale může stát, že na ni člověk omylem šlápne. Uštknutí nebývá smrtelné, přesto je nutné zachovat klid, znehybnit končetinu a vyhledat lékařskou pomoc. Rána se nemá rozřezávat ani vysávat. Prevencí je vhodná obuv a dlouhé nohavice při procházkách v přírodě.
Letní měsíce komplikují život i lidem, kteří jsou alergičtí například jen na pyl trav, bylin a některých stromů. V červenci dominují pyly travin, jako je bojínek, jílek nebo lipnice. V srpnu se k nim přidává pelyněk, jitrocel nebo ambrozie, invazní rostlina s extrémně silným alergenem. Alergici by měli sledovat pylové zpravodajství, vyhýbat se loukám v době květu a konzultovat vhodnou léčbu s odborníkem.
