Hlodavci s kopýtky místo drápků, to jsou mary slaništní které se staly prvními mláďaty roku 2024 v pražské zoo. Přestože trochu připomínají zajíce, jedná se o hlodavce z příbuzenstva morčat. Mají přiléhavou hnědošedou srst, poměrně masivní, hranatou hlavu a zadní nohy mnohem delší než přední.
Pražská zoo tak navazuje na loňský rok s unikátními odchovy. Narodilo se tam či vylíhlo 1 234 mláďat 213 druhů.
Největším chovatelským úspěchem a současně i jedním z největších úspěchů v celé historii zoo se stal odchov prvního mláděte luskouna v Evropě. Samička luskouna krátkoocasého Šiška se narodila 2. února a v prvních týdnech ji museli chovatelé přikrmovat zředěnou náhražkou kočičího mléka.
Mimořádný chovatelský úspěch představoval v roce 2023 odchov dvou želv dlaždicovitých. Tento ohrožený a choulostivý druh želvy se donedávna považoval za nechovatelný a pražský odchov je také první v Evropě.
K dalším výjimečným odchovům patří mládě ježury australské. Mládě opustilo matčin vak už začátkem loňského února, až teď ale zoo hlásí, že překonalo kritické období s vydatnou pomocí veterináře a chovatelů. V zoo dostalo jméno Pýchavka.
Rekord pokořila také samička hrabáče kapského Pieta, které bylo 16. září přesně 32 let a 28 dní. U žádného jiného hrabáče nebyl nikdy doložený vyšší věk. Pomyslné žezlo nejstaršího žijícího hrabáče převzala Pieta začátkem června po samci Aferovi, který se v anglické zoo v Colchester dožil 32 let a 27 dní. Pieta žije v zázemí zoo, protože jí společnost mladších a aktivnějších hrabáčů nedělala moc dobře.
Historického rekordu v nejvyšším věku dosáhl také leguán kubánský Pepíno, jedna z legend zoologické zahrady. Bylo mu víc než 41 let. Do Prahy se dostal jako desetiletý a prožil tam dalších 31 roků.
