Za první republiky byly Barrandovské terasy místem, kde se potkávala kulturní smetánka, protože jejich majitelem byl filmový producent a vlastník největší filmové společnosti tehdejšího Československa Miloš Havel. Místo bylo největším výstřelkem funkcionalistického luxusu a psaly se tam dějiny prvorepublikového filmu. Byl v nich velký restaurační komplex i plovárna, kterou mohla využívat také veřejnost. Sláva Teras ale skončila s druhou světovou válkou, kdy na Miloše Havla padlo podezření z kolaborace s nacisty. Komplex budov postupně chátral a jeho osud nezvrátil ani rok 1988, kdy se staly kulturní památkou. Smutnou tečku za jejich slávou udělal požár, který založila v roce 2001 skupinka bezdomovců, která na Terasách přebývala.
Možnost, že by se Terasy mohly ještě jednou nadmout do své někdejší noblesnosti, nezmizela. V restitucích sice objekt zpět získala rodina Havlových, konkrétně synovci Miloše Havla, prezident Václav Havel a jeho bratr Ivan, ale až po odprodání jinému majiteli začala záchrana objektu. V jeho dvou budovách v současné době vznikají luxusní byty, do nichž se nájemníci budou moci nastěhovat ještě letos.
Rekonstrukce, která začala v roce 2016, by měla zasáhnout i dominantu celých Teras, budovu Maxe Urbana s restaurací a vyhlídkovou věží. Oprava objektu přijde na půl miliardy korun.
Praha, Barrandovské terasy. Snímek pořídil v první polovině třicátých let český vědec a fotograf Karel Šmirous na autochrom. Zdroj: UPM pic.twitter.com/DQPiX8EQlS
— Pražské příběhy (@Prazskepribehy) September 2, 2022
