V březnu 1935 vypukla v newyorské městské části Harlem vzpoura, když místní obyvatelé začali věřit, že bílý obchodník brutálně zbil a možná zabil černošského chlapce. I když se později ukázalo, že tyto zvěsti byly nepravdivé, vzpoura odhalila dlouhodobé problémy černošské komunity v Harlemu, která se potýkala s diskriminací během Velké hospodářské krize.
Celý incident začal, když černošský mladík Lino Rivera z Portorika byl chycen při krádeži nože v obchodě Kress Five and Ten. Po krátkém konfliktu s prodavačem ho policie osvobodila, ale nechala ho projít zadním vchodem, aby se vyhla pohledu znepokojených svědků. Vzápětí dorazil vůz záchranné služby, ale odjel prázdný, zatímco se před obchodem nacházel i pohřební vůz. Místní obyvatelé začali spekulovat, že Rivera byl těžce zbit a možná zabit.
Protesty, které následovaly, vedly organizace jako Young Liberators a Young Communists League. Vzhledem k těžkým ekonomickým podmínkám Velké hospodářské krize, kdy nezaměstnanost v Harlemu dosahovala až 50 procent, se lidé rozhodli pro kolektivní akce. V průběhu noci protesty přerostly v rabování, během kterého lidé ničili okna obchodů majitelů bílé pleti na 125. ulici.
Tato událost je dnes považována za první moderní rasovou vzpouru. Vzpoura si vyžádala tři mrtvé a asi 100 zraněných, přičemž 125 agitátorů bylo zatčeno. Starosta New Yorku Fiorello LaGuardia po ní zřídil mezirasovou komisi, která měla prozkoumat stížnosti komunity a navrhnout řešení. Jejich zpráva zdůraznila policejní agresi jako klíčový faktor nepokojů a poukázala na diskriminaci v zaměstnání, vzdělání a bydlení jako hlavní příčiny nespokojenosti v Harlemu.
