Grónsko za poslední tří desítky let přišlo o téměř 29 tisíc čtverečních kilometrů ledových ploch. Vegetace se tam za posledních pár desítek let zdvojnásobila. Na místech, kde ještě nedávno ležely masy sněhu a ledu, jsou keře, skály a mokřady.
Vědci upozorňují na celou řadu vážných problémů, které s sebou přináší změna prostředí. Grónsko se dostává do začarované smyčky. Kvůli vysokým teplotám tají ledy a sníh, které ale mají kromě jiného schopnost odrážet zpět do vesmíru sluneční záření a tím zabraňují přehřívání planety. Tání kromě toho způsobuje nejen zvedání mořských hladin, ale také zvyšování objemu vody v jezerech. To může přispět nejen k záplavám, ale také k dalšímu oteplování, protože voda přijímá více slunečních paprsků.
Dalším obrovským problémem je tání horní vrstvy doposud zamrzlé půdy. Její zahřátí může způsobit pohyb, a tím nestabilitu budov a infrastruktury. Velký dopad muže mít proměna prostředí i na místní rybolov. Tající kusy ledu s sebou sunou bahno a sediment, který znečišťují pobřežní vody ostrova a tím hlavní zdroj obživy znemožňují.
NASA pořídila 5. září 1985 satelitní snímek a porovnala ho s fotografií ze stejného místa ze 4. září 2022. Rozdíly jsou vidět na první pohled.

