Změny v církvi a s tím související větší otevřenost Vatikánu vůči modernímu světu, nastartované zesnulým papežem Františkem, by mohly pokračovat i za doby Lva XIV, který se včera stal novým pontifikem. Odborníci se však shodují na tom, že budou opatrnější než v minulých letech, protože nový Svatý otec se vyznačuje diskrétnějším a pragmatičtějším vyjadřovacím stylem. Podle agentury AFP je zvolení prvního amerického papeže, který působil léta jako misionář v Peru, posmrtným úspěchem Františka, protože 69letý Lev XIV. je řazen mezi takzvané pragmatické reformátory.
Své jméno si vybral po Lvu XIII., který katolické církvi vládl v letech 1878 až 1903 a který vytvořil první z velkých sociálních encyklik, Rerum novarum, která se zabývá zejména dělnickou otázkou, podporuje práva pracujících vytvářet odborové svazy, odmítá komunismus a neomezený kapitalismus a zároveň potvrzuje právo na soukromé vlastnictví.
Krátce po svém prvním představení v nové roli Svatého otce, začaly do Vatikánu pršet gratulace. Zdravice přišly i z nejsledovanějších míst světa, kdy je poslal americký prezident Donald Trump, který ocenil, že se Svatým otcem stal právě Američan, ač má nový papež výhrady k jeho vládě, jeho ruský protějšek Vladimir Putin i ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj.
Pope Leo XIV appears on the balcony of St. Peter’s Basilica to greet the faithful for the first time as the 267th Pope. pic.twitter.com/tsA1a0XSOM
— Vatican News (@VaticanNews) May 8, 2025
