První telefonát přichází z běžné telefonní sítě a při další komunikaci údajný policista již komunikuje prostřednictvím aplikace WhatsApp. Svým obětem tvrdí, že si na jejich jméno chtěl někdo v jedné z bank vzít úvěr a následně jim pošle fotku předvolání k podání vysvětlení na policejní služebnu, kde je k věci chce vyslechnout. Aby mu lidé důvěřovali, pošle fotografii falešného služebního průkazu. Další komunikaci již většinou řeší jiná údajná policistka nebo policista, kteří chtějí další informace například, zda z účtu za posledních několik měsíců neodešla nějaká podezřelá nebo nepotvrzená platba.
"Údajný policista dále požádá o sdílení polohy telefonu a o povolení sdílení obrazovky nebo plochy mobilního telefonu. Při dalším telefonátu již požadují, aby se poškození přihlásili do svého internetového bankovnictví a díky sdílené obrazovce pak vidí do jejich účtů. Dále je navádějí v internetovém bankovnictví k dalším úkonům, které evidentně směřují k odčerpání peněz z účtu poškozených. Jednalo se například o autorizaci sjednaného pojištění na částku uloženou na účtu, nicméně při přečtení autorizační zprávy se jednalo o autorizaci převodu peněz," uvedla policejní mluvčí Eva Kropáčová s tím, že policisté podobným způsobem nepostupují a po lidech při řešení takových případů nepožadují zpřístupnění jejich mobilních telefonů ani internetového bankovnictví.
