Exorcistů je málo, míní šéf vymítačů. Středočešce posedlost bránila jíst i chodit

I když počet exorcistů po celém světě roste, stále je jich nedostatek. Tvrdí to Karel Orlita, který se stal šéfem Mezinárodní asociace exorcistů, jíž jako jedinou uznává Svatý stolec. Máme svědectví ženy, která vymítání podstoupila.

zivot0018-01

Karel Orlita.
Zdroj: facebook

  • Karel Orlita.
  • Zdroj: facebook

Nejvyšší vymítač pochází z Veverské Bitýšky. O to, aby se stal exorcistou jej před 15 lety požádal biskup poté, co se setkal s posedlou osobou. Teď si jej Associazione internazionale degli esorcisti zvolila za předsedu. V jednom z prvních rozhovorů řekl, že svět má málo vymítačů.

„Nemálo biskupů, kteří si více než kdy jindy přejí spolehnout se na jednoho nebo více exorcistů si stěžuje, že nemají ve svém kléru kněze, kteří by byli vhodní pro službu exorcisty,“ říká Orlita. Asociace dlouhodobě upozorňuje na to, že práce exorcisty je zcela jiná, než jak ji ukazují horové filmy., třeba oscarový Vymítač ďábla z roku 1973 „Exorcista především pomáhá člověku na cestě víry, aby zlepšil kvalitu jeho křesťanského života,“ míní Orlita.

S prosbou o pomoc se na exorcistu obrátila Monika Juliána Pokorná, která se v roce 2020 zasloužila o obnovu sochy svaté Juliány poblíž Tuchoměřic. „Celé se to začalo dít až po obnovení poutního místa nad mým domem a po mém křtu. Působení zlého ducha se u mě projevovalo naprosto nepředvídatelnými a extrémními otoky rukou, nohou, rtů a jazyka, kdy jsem nemohla chodit, jíst, mluvit. Lékaře jsem navštívila, ale cítila jsem, že to je zlo, nikoliv nemoc,“ popisuje žena. Té trvalo dva roky, než se posedlosti zbavila, třikrát se setkala s exorcistou. „O své pouti za svatou Juliánou mluvím otevřeně včetně fotek z těžkých chvil. Je až zarážející kolik lidí má podobné problémy, ale bojí se o tom mluvit. Proto jsme ale podle mě tady, my, co už jsme si tím prošli, abychom pomohli dalším lidem najít cestu ven z těžkého bytí,“ dodává.

exor

Co je exorcismus a jak poznat posedlost?

Dříve než dojde k samotnému exorcismu, promluví si s postiženým osoba pověřená biskupstvím, například psycholog či psychiatr. Poté teprve přichází na scénu exorcista. Po úvodním rozhovoru dochází k první takzvané diagnostické modlitbě exorcismu. Poté podle projevů a rozhodnutí exorcisty můžu modlitby pokračovat. Přítomní jsou také pomocníci exorcisty – jeho modlitební tým. Tito lidé se modlí s exorcistou a případně pomáhají, aby posedlý sobě nebo exorcistovi při modlitbě neublížil.

Modlitba začíná křížem a modlí se žalmy z bible a další modlitby. Při modlitbě se používá svěcená voda, svěcený olej, štola a kříž. Délka modlitby závisí na okolnostech od 20 minut do dvou hodin.

Nejtypičtějším příznakem posedlosti je odpor k posvátným věcem. Ten se může projevit třeba i banálním chováním, jako je zívání při vstupu do kostela nebo při modlitbě. Naprosto zjevným příznakem je pak omdlévání při vstupu do kostela nebo násilné reakce na požehnání, třeba pád na zem a svíjení se, případně schopnost rozeznat svěcenou vodu, dokonce i třeba přimíchanou do jídla.

Další příznaky ďábelské posedlosti jsou mluvení plynule neznámými jazyky nebo rozumět tomu, kdo jimi mluví, schopnost odhalovat skryté a vzdálené věci, vykazovat sílu, která je větší než odpovídá věku nebo fyzickému stavu. Je třeba dávat pozor také na jiná znamení, zvláště mravního a duchovního řádu, která odhalují v různé formě ďábelský vstup – zásah. Může to být silná averze, odpor k Bohu, svátostem nebo k posvátným obrazům.

Související

292101166_5378986795455624_776282680479114595_n
Zahraniční

Prokuratura zatrhla exorcismus i povinné modlitby v dětském domově v Trnavě