Návrh novely správního a daňového řádu, který projednává Poslanecká sněmovna, je prý omylem obřích rozměrů. Chce totiž převést vymáhání veřejnoprávních pohledávek na Celní správu. "Ta už loni převzala vymáhání justičních pohledávek, podle dat je však desetkrát méně efektivní, než byli dříve soudní exekutoři. Daňové poplatníky přitom neefektivní vymáhání stálo vloni podle odhadů 500 milionů korun. Státu hrozí miliardové ztráty," uvedla Exekutorská komora s tím, že funkční systém výkonu soudních exekutorů nahrazuje drahý experiment.
Úspěšnost vymáhání justičních pohledávek Celní správou podle komory dosáhla 3,19 procenta při odhadovaných nákladech půl miliardy korun. Úspěšnost vymáhání pohledávek exekutory přitom dříve dosahovala více než 30 procent.
"V roce 2023 vymohli soudní exekutoři více než 30 procent z řešených justičních pohledávek. Náklady pro státní rozpočet nebyly žádné, neboť v rámci principu zavinění hradí náklady na soudní exekuci dlužník. Vloni se propadla efektivita vymáhání justičních pohledávek na tři procenta a daňoví poplatníci za něj zaplatili odhadem 500 milionů korun. Náklady fakticky hradí poctiví daňoví poplatníci, kteří nic nedluží a dluhy nezavinili," upozornil Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR.
S převodem dalších, tentokrát veřejnoprávních pohledávek, může suma nákladů na vymáhání Celní správou dále výrazně narůstat.
Kromě stamilionových výdajů, které zaplatí daňoví poplatníci, a snížení vymožené částky přitom stát přichází o také příjmy v podobě odvedeného DPH od exekutorských úřadů.
"V roce 2001 zavedl stát soudní exekutory, protože nebyl schopný efektivně vymáhat dluhy a agenda enormně zatěžovala celou justici. Soudní exekutoři justici zásadně odlehčili, pro řešení agendy získal stát zdarma více než 300 právníků a 2 500 dalších zaměstnanců. Taková kapacita odpovídá dvěma krajským soudům. Plánovaná novela správního a daňového řádu poškodí daňové poplatníky a vrátí Českou republiku v této oblasti zpět do 90. let," míní viceprezident Exekutorské komory Martin Tunkl.
Novela prý také zásadně změní postavení dlužníka a ovlivní postupy, které pomáhají k efektivním a spravedlivým soudním exekucím. Celníci totiž nemají na rozdíl od soudních exekutorů povinnost dělat audiovizuální záznamy při soupisu movitých věcí, ani nemají povinnost nahrávat telefonické hovory.
V případě, že exekutor vydá první exekuční příkaz, může dlužník do 30 dnů od doručení zaplatit jen poloviční náklady exekuce, u celníků tuto možnost nemají. Pro malé dluhy exekutor nemůže dražit nemovitost. Je sporné, zda tato úprava platí i pro celníky.
"Ohrožená je také ochrana zranitelných skupin – důchodci starobní i invalidní lidé nebo osoby s dluhem z doby nezletilosti. Soudní exekutoři se řídí předpisy, které významně omezují okruh movitých věcí, které mohou podléhat exekuci. Celníci takovou úpravu nemají," upozorňuje komora.
Další rizika podle Exekutorské komory:
Absence dozoru – zatímco činnost soudních exekutorů kontrolují celkem čtyři dohledové orgány, v případě vymáhání Celní správou existuje pouze interní kontrola. Vymáhání veřejnoprávních pohledávek bude skryté bez dohledu.
Negativní společenské dopady na dlužníka – zatímco soudní exekutoři vymáhají civilně a diskrétně, zásah uniformovaných celníků například při zpeněžování movitého majetku neúměrně společensky poškodí dlužníka. Ostuda ze zásahu finanční policie nepomůže dlužníkům s návratem do řádného života.
Riziko upřednostnění věřitelů – stát a samosprávy budou mít přednost při vymáhání dluhů Celní správou, zatímco rodiče samoživitelé, zdravotní pojišťovny či oběti trestné činnosti zůstanou na druhé koleji.
Růst mandatorních výdajů pro stát – dříve či později se projeví, že nárůst agendy Celní správy vyžaduje nábor dalších pracovníků; jejich platy opět zaplatí daňoví poplatní
