Podle nové studie Světové zdravotnické organizace trpí třetina evropských lékařů a sester depresí a každý desátý z nich přiznal, že měl v posledním roce sebevražedné myšlenky. Většina zdravotníků přitom viní zhoršující se pracovní podmínky – dlouhé směny, násilí na pracovišti i nejisté smlouvy.
Výzkumu se zúčastnilo přes 90 tisíc lékařů a sester z celé Evropské unie, Norska a Islandu. Třetina respondentů uvedla, že zažila šikanu nebo výhrůžky, a desetina dokonce fyzické napadení či sexuální obtěžování. Každý čtvrtý lékař pracuje více než 50 hodin týdně a mnozí jsou zaměstnáni jen na dočasné smlouvy, což zvyšuje stres i nejistotu.
„Ti, kteří se starají o naše zdraví, sami trpí. Je to nepřijatelné,“ uvedl evropský ředitel WHO Hans Henri Kluge. Podle něj je nutné zavést nulovou toleranci vůči násilí na pracovišti, omezit přesčasy a posílit psychologickou podporu pro zdravotníky.
Vyhoření má dopad i na pacienty. Tisíce lékařů zvažují odchod z profese, přičemž do roku 2030 může v Evropě chybět téměř milion zdravotníků. „Fyzicky i psychicky kolabujeme, což někdy vede i k chybám v péči,“ varovala francouzská lékařka Mélanie Debarreix.
Podle WHO se krize duševního zdraví mezi zdravotníky mění v hrozbu pro celý systém. Pokud Evropa nezasáhne, varují odborníci, může zdravotnictví ztratit své nejcennější – lidi, kteří ho drží při životě.
