V Evropské unii si teplo v domácnosti nemůže dovolit udržet přes devět procent obyvatel. Nejvíce postižených žije ve čtyřech největších ekonomikách unie. Chladné bydlení přitom není jen otázkou nepohodlí – studené prostředí zvyšuje riziko infekcí, mrtvic a úrazů.
Rozdíly mezi zeměmi jsou obrovské. V EU sahá podíl lidí neschopných vytápět své domovy od necelých tří procent ve Finsku až po devatenáct procent v Bulharsku a Řecku. Po započtení kandidátských zemí vystupuje nejvýše Albánie s téměř třiceti čtyřmi procenty.
Mezi státy s deseti a více procenty energeticky chudých patří Litva, Španělsko, Portugalsko, Turecko, Kypr, Černá Hora, Francie či Rumunsko. V Itálii a Německu je situace mírně lepší než průměr unie.
Nejvíce lidí v absolutních číslech žije v energetické chudobě v Turecku – až dvanáct celých devět milionu obyvatel. Přestože tamní energie patří k nejlevnějším v Evropě, nízké příjmy a špatná kvalita bydlení tlačí miliony do chladu. Ve Španělsku jde o osm celých pět milionu lidí, ve Francii o osm celých jeden milionu.
Energetická chudoba má tři hlavní příčiny: nízké příjmy, vysoký podíl výdajů na energii a nízkou energetickou účinnost budov. Evropská komise připomíná, že pandemie, prudký růst cen energií a ruská invaze na Ukrajinu situaci dále zhoršily.
Podíl chudých domácností začal po roce 2011 klesat, minima dosáhl v letech 2019 a 2021. Po krizi opět vzrostl, ale loňský rok přinesl mírné zlepšení. Pomohly nižší ceny elektřiny a plynu i investice do energetické účinnosti.
