Teploty v mnoha zemích dosahovaly v červnu hodnot obvyklých spíše v červenci či srpnu. Například Portugalsko naměřilo rekordních 46,6 °C a v norské Arktidě teplota vystoupala na dosud nejvyšších 32,5 °C za červen. V důsledku veder musely být vydány zdravotní výstrahy, uzavíraly se školy i omezovaly venkovní práce.
Vlnu veder způsobuje takzvaný "teplotní poklop" – tlaková výše, která dlouhodobě drží horký vzduch na jednom místě a postupně zvyšuje teploty. V západní Evropě tento jev trval několik dní, postupně zasáhl i Španělsko, Itálii, Francii a Německo.
Ve Francii byl červen druhým nejteplejším za posledních 125 let, s maximy kolem 40 °C v Paříži. Zdravotní komplikace způsobené vedrem už vyžádaly více než 300 hospitalizací a dvě úmrtí. ená výstraha, Eiffelova věž byla kvůli vedru dočasně uzavřena.
Španělsko zaznamenalo nejteplejší červen za 64 let, přičemž devět dní překonalo rekordy pro daná data. Odborníci z Aemet jasně spojují vlnu veder s globálním oteplováním, které také zvyšuje teplotu mořské hladiny ve Středozemním moři a oslabuje ochlazující efekt vody.
Podle Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí zažívá během této vlny veder mnoho Evropanů extrémní tepelný stres. Tento trend není ojedinělý; podobná horka se v posledních letech objevují častěji a zasahují větší území.
Ani Velká Británie nezůstala ušetřena – v Londýně bylo naměřeno letošní nejvyšší teploty 34,7 °C, což spolu s teplou a suchou jarní sezonou znamená druhý nejteplejší červen od roku 1884. Odborníci varují, že podobné extrémy budou díky změnám klimatu častější a intenzivnější, zejména v létě.
