Evropa se nedokáže dohodnout. Pařížská konference na tom nic nezměnila

Pařížská konference, na níž se měla včera demonstrovat jednota zemí Evropské unie, takový výsledek nepřinesla. Summit, který svolal francouzský prezident Emmanuel Macron poté, co si státníci zemí starého kontinentu vyslechli na Mnichovské bezpečnostní konferenci zdrcující kritiku od amerického viceprezidenta J.D. Vanceho, ukázal, že jednotný názor nepanuje ani v případě války na Ukrajině. Zejména pak v případě možného vyslání evropských armád, což je věc, kterou navrhl britský premiér Keir Starmer, k němuž se připojil právě Macron.

Návrh však nenašel větší zastání u polského premiéra Donalda Tuska, kdy se počítalo s jeho podporou a zcela narazil u německého kancléře Olafa Scholze, který se jasně vyslovil proti tomuto plánu. Státníci se shodli na tom, že Evropa bude Ukrajinu dál podporovat v jejím boji proti ruské armádě na východě země, ale už nedokázali přesně vyčíslit, kolik taková pomoc bude unijní kasu, i rozpočty jednotlivých zemí stát. Nutností pak bude zvýšení výdajů na obranu, které by měly překročit dvě procenta HDP, ale nedosáhnou pěti procent, což je limit, který v souvislosti s Evropou zmínil americký prezident Donald Trump.

Pozvánku na pařížský summit obdrželi kromě Francie, pouze zástupci Velké Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska a Dánska. Pražský hrad pozvání nedostal, podobně jako například rebelující země jako Slovensko či Maďarsko, od nichž se podpora pro ukrajinské plány Bruselu neočekává, přestože je pro jejich uskutečnění nezbytná.