Evropa se bouří proti Trumpovým clům, v Dánsku a Grónsku se protestovalo

Macron na síti X zdůraznil, že Evropa se nenechá zastrašit ani donutit výhrůžkami. Podobně se vyjadřují i další evropští lídři, kteří se postavili za Dánsko a varují, že obchodní nátlak ani úvahy o převzetí území nejsou slučitelné s aliančními vztahy. V sobotu se proti Trumpovým požadavkům konaly protesty v Kodani i v grónských městech, kde lidé volali po respektování práva ostrova rozhodovat o své budoucnosti. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide připomněl, že bezpečnost v Arktidě je společným tématem NATO, ale spojování této otázky s cly považuje za nepřijatelné.

Teprve poté přišlo detailní vysvětlení amerického postoje. Trump oznámil, že Spojené státy od 1. února uvalí dodatečné desetiprocentní clo na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska, Finska a Velké Británie. Od června by se cla měla zvýšit až na 25 procent a platit do doby, než USA dosáhnou dohody o koupi Grónska. Americký prezident dlouhodobě tvrdí, že ostrov je klíčový pro bezpečnost Spojených států kvůli své strategické poloze a bohatým zásobám nerostných surovin. Odkazuje také na hrozby ze strany Ruska a Číny a nevyloučil ani použití síly, což v Evropě vyvolalo silnou kritiku.

Napětí kolem Grónska navíc ohrožuje i křehké obchodní dohody, které Spojené státy v minulosti uzavřely s Evropskou unií a Velkou Británií. Cla se za Trumpovy vlády stala hlavním nástrojem politického tlaku, a to jak na soupeře, tak na spojence. Právní opora takto rozsáhlých tarifů je přitom nejasná a jejich zákonnost řeší americký Nejvyšší soud. Evropští představitelé zároveň upozorňují, že USA už mají v Grónsku vojenskou základnu a široké možnosti dalšího nasazení sil, což podle nich zpochybňuje tvrzení, že by změna vlastnictví ostrova byla nutná kvůli bezpečnosti. Spor tak dál posiluje obavy z oslabení důvěry mezi spojenci na obou stranách Atlantiku.