EU se snaží vybudovat vlastní bateriový průmysl, ale zatím dominuje zahraniční kapitál. Více než 90 % baterií pro elektromobily a skladování energie v EU vyrábějí čínské a jihokorejské firmy, které si navíc zajišťují další expanzi. Evropské automobilky tak uzavírají partnerství se zahraničními hráči, aby si zajistily dodávky.
Studie Evropské federace pro dopravu a životní prostředí (T&E) upozorňuje, že s rostoucí závislostí na asijských výrobcích přicházejí i problémy. V maďarském závodě čínské společnosti CATL a polské továrně jihokorejské LG Energy Solutions došlo k překročení limitů toxických látek a nedodržení ekologických předpisů EU. Závody přitom získaly z veřejných zdrojů dotace ve výši 900 milionů eur, často z evropského fondu na obnovu po pandemii.
Další otázkou je přenos technologií. Studie zjistila, že neexistují žádné celoevropské ani národní požadavky, které by zajistily, že evropské firmy získají know-how ze společných projektů. Například Volkswagen investoval 1,1 miliardy eur do čínského Gotionu, ale nemá v projektu významné rozhodovací pravomoci. Podobně španělská vláda poskytla 300 milionů eur na gigafactory Stellantis-CATL, aniž by podmínila investici technologickým přínosem pro EU.
Podle T&E tak Evropa čelí riziku, že se místo technologické velmoci stane pouze montovnou. Nedostatek vlastních odborných znalostí znamená ekonomické i bezpečnostní hrozby, zejména vzhledem k čínským restrikcím na vývoz technologií. Pokud se podmínky nezmění, hrozí, že strategický sektor baterií zůstane plně v rukou asijských výrobců.
