V roce 2024 bylo v Evropě nově diagnostikováno 105 922 lidí s HIV. Více než polovina z nich se o své infekci dozvěděla až ve chvíli, kdy byl virus v pokročilém stadiu. Zdravotnické agentury upozorňují, že skutečný počet nakažených bude vyšší – nárůst nesouladu mezi očekávanými a hlášenými případy ukazuje, že mnoho lidí stále žije s HIV bez diagnózy.
Podle WHO jde o „tichou krizi“, kterou živí stigma, strach a nedostatek prevence. Odborníci zdůrazňují, že včasné testování je klíčem k účinné léčbě. Při správné péči mohou lidé s HIV vést plnohodnotný život, zatímco pozdní diagnóza zvyšuje riziko zdravotních komplikací i dalšího přenosu.
Zpráva ukazuje i dramatické rozdíly mezi jednotlivými státy. Nejvyšší podíly pozdních diagnóz měly Bosna a Hercegovina s osmdesáti celými šesti desetinami, Severní Makedonie se sedmdesáti čtyřmi celými pěti desetinami, Chorvatsko se šedesáti osmi celými třemi desetinami a Švédsko se šedesáti šesti celými sedmi desetinami. Naopak Finsko a Kypr vykázaly nejnižší hodnoty – dvacet sedm a čtyřicet jedna procent.
Heterosexuální kontakt byl v roce 2024 nejčastější cestou přenosu, představoval šedesát dva procent nových diagnóz. Následoval sex mezi muži se třinácti procenty a užívání injekčních drog s dvanácti procenty. Zaznamenáno bylo také 7 161 případů AIDS, skutečný počet však může být vyšší – některé velké země data neposkytly.
Mezinárodní agentury proto vyzývají k posílení prevence, snadnějšímu testování a odstranění bariér, které brání lidem vyhledat pomoc. Každé zpoždění totiž může znamenat horší prognózu a další šíření infekce.
