Země Evropské unie se ve středu v Bruselu shodly na uvalení sankcí na čtyři mediální subjekty obviňované z šíření ruské propagandy. Mezi potrestanými je i platforma Voice of Europe, kterou už v březnu zařadila na svůj sankční seznam i Česká republika.
Kromě Voice of Europe se sankce dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossiskaja Gazeta. Dohoda o sankcích ale stále podléhá formálnímu schválení členskými státy EU. Ještě není jasné, zda k tomu dojde písemně, nebo na příštím jednání ministrů zahraničí EU na konci května.
Česká republika se aktivně zasazovala o zařazení Voice of Europe na sankční seznam EU. Podle zjištění českých tajných služeb se tato platforma měla podílet na ovlivňování politiků v zemích EU proruskými ukrajinskými podnikateli. Premiér Petr Fiala dohodu EU o sankcích uvítal.
EU chystá i další sankce proti Rusku, které by měly omezit ruské příjmy z vývozu paliv, včetně zkapalněného zemního plynu (LNG). Zároveň se uvažuje o zákazu dovozu ruského hélia. Kvůli složitosti těchto témat se ale sankce nestihnou dojednat do evropských voleb, které se uskuteční na začátku června. Sankce proti mediálním platformám tak byly z balíčku vyjmuty a projednány zrychleně.
Rusko na chystané sankce reagovalo hrozbou odvetných opatření proti západním novinářům v Rusku. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharova varovala, že novináři pocítí „rychlou, tvrdou a bolestivou reakci ruského státu“.
