V roce 2024 členské státy EU utratily za obranu v průměru 1,9 procenta HDP, zatímco Rusko vynaložilo 9 procent. Kaja Kallas na výroční konferenci Evropské agentury pro obranu v Bruselu uvedla, že Evropská unie musí zintenzivnit investice do armády a být schopna čelit hrozbám samostatně. „Naše zpravodajské služby nás varují, že Rusko může za 3 až 5 let otestovat naši připravenost,“ dodala.
Evropa podle Kallas potřebuje během příštího desetiletí investice ve výši minimálně 500 miliard eur na zajištění konkurenceschopnosti v oblasti obrany. Zatím však bylo na obranu v dlouhodobém rozpočtu EU pro období 2021-2027 vyčleněno pouze 13 miliard eur, což představuje pouhých 1,2 % celkového rozpočtu. „Musíme vydávat více než jedno procento HDP na obranu,“ uvedla.
Kallas také zdůraznila, že EU nepotřebuje jednotnou evropskou armádu, ale schopné národní armády, které budou moci efektivně spolupracovat a odradit nepřátele. Podobný názor vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který v pondělí apeloval na Evropu, aby snížila svou závislost na USA v oblasti bezpečnosti.
Nově jmenovaný evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius souhlasil s tím, že Evropa musí přestat s fragmentovaným přístupem a zaměřit se na společnou obrannou výrobu a projekty, jako je kybernetická ochrana nebo systém protivzdušné obrany. „Musíme převzít větší odpovědnost za vlastní obranu a zajistit bezpečnost Evropy,“ uzavřela Kallas.