Estonsko se rozhodlo zásadně změnit svůj vzdělávací systém. Do roku 2030 se ruština přestane používat jako vyučovací jazyk a zůstane pouze jako cizí jazyk. Tento krok se dotkne i oblastí, kde ruština dominuje – například města Narva, kde ji jako mateřský jazyk používá přes 90 procent obyvatel.
Ruština v Pobaltí má historické kořeny. Sovětský režim v minulosti deportoval tisíce původních obyvatel a místo nich přesídlil ruské obyvatelstvo, čímž došlo k rozsáhlé rusifikaci. Po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech se však pobaltské státy vrátily ke svým národním jazykům a postupně omezily ruštinu ve veřejném prostoru.
Obavy z ruského vlivu zesílily po invazi na Ukrajinu. Pobaltské státy proto zakázaly ruské státní televize a Estonsko spolu s Lotyšskem nyní zavádějí jednotný jazyk výuky ve školách. Ministerstvo školství upozorňuje, že ruské školy v Estonsku jsou v testech o rok pozadu oproti estonským, což omezuje šance jejich studentů na lepší vzdělání i pracovní uplatnění.
Reformu podporuje i část ruskojazyčných rodičů. „Žijeme v Estonsku, musíme umět národní jazyk,“ říká Maria, matka malého dítěte. Jiní ale přiznávají, že pro děti je přechod obtížný. „Moje dcera potřebuje doučování, protože chodila do ruské školky,“ říká Irina.
Podle ministryně školství Kristiny Kallas byl odpor proti reformě dlouho silný kvůli ruskému vlivu. Změnu uspíšila až ruská agrese proti Ukrajině. „Děti z ruských škol mají horší přístup k estonskému vyššímu vzdělání i trhu práce. Musíme to změnit,“ vysvětluje Kallas. Jejím cílem je, aby se nová generace považovala za Estonce, aniž by se vzdala svého ruského kulturního dědictví.
