V souvislosti s válkou na Ukrajině se Estonsko, jedna z postsovětských pobaltských republik, odstřihlo od ruských energií už před právě končící topnou sezonou. A protože terminál na zkapalnělý zemní plyn u břehu Baltského moře stále není hotový, musela se země tuto zimu uchýlit k dávno už zavrhnutému způsobu vytápění. K ropné břidlici, na níž má Estonsko největší důl na světě. Tento způsob však rozhodně není ideální. Ze spalování břidlice zbyde velké množství popela, který činí až sedmdesát procent celkové hmotnost původního materiálu, a její výhřevnost není příliš efektivní. V porovnání s černým uhlím je pouze padesátiprocentní.
Problémem jsou rovněž emise, jejichž množství je také větší než u černého uhlí, což Estonsko řadí k největším znečišťovatelům ovzduší v Evropě. V budoucnu by se to ale mělo změnit, protože tamní vláda se už zavázala k definitivnímu ukončení těžby a spalování břidlice k roku 2035.
