Energie zdražují a Němci řeší tabu. Vrátí se k ruskému plynu?

Za návratem debaty stojí hlavně prudký růst cen paliv, protože benzin v Německu zdražil o víc než 15 procent od začátku konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. V průmyslovém regionu Bádenska-Württemberska, kde sídlí velká část německého automobilového průmyslu, začali voliči stále hlasitěji řešit dopady drahé energie na ekonomiku i pracovní místa. AfD proto zdůrazňuje, že německé firmy platí za energii výrazně víc než konkurence například v Číně nebo ve Spojených státech.

Německo přitom ještě před pár lety stálo na levných dodávkách z Ruska. Po dvě desetiletí, kdy zemi vedli kancléři Gerhard Schröder a Angela Merkel, proudila do Německa více než polovina plynu a přes třetinu ropy právě z Ruska. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 Berlín dovoz prakticky zastavil a začal shánět suroviny jinde. Nové dodávky přicházejí například z Norska, Nizozemska nebo Belgie. Nynější energetický šok však výrazně zasáhl německý průmysl, který se poslední dva roky propadá do recese.

Právě tato situace vytváří prostor pro politický spor. Část vládních politiků varuje, že návrat k ruským surovinám by oslabil evropskou bezpečnost a podkopal jednotu Západu. Kritici zároveň upozorňují, že AfD dlouhodobě prosazuje názory blízké Moskvě. Na druhé straně ale přibývá hlasů, které volají po obnovení ekonomických vztahů s Ruskem. Podle některých regionálních politiků se navíc tento názor objevuje častěji hlavně ve východní části Německa, kde lidé vnímají energetickou krizi ještě citlivěji.