Dva mrtvé a 13 zraněných po pádu části budovy hlásí úřady v Itálii

K tragédii došlo na severním předměstí italské Neapole. Zřítila se tam část budovy, dva lidé zemřeli, dalších 13 lidí, z toho sedm dětí, má zranění.

6990622280_4165674bb1_b

Pohled na budovu. Ilustrační fotografie.
Zdroj: Flickr

  • Pohled na budovu. Ilustrační fotografie.
  • Zdroj: Flickr

Venkovní lávky propojující budovu se zřítily spolu s lidmi, kteří na nich právě byli. Na místě zemřel 29letý Roberto Abbruzza, 35letá Margherita Della Ragione podlehla v nemocni zástavě srdce. Dalších 13 lidí se zranilo, je mezi nimi sedm dětí. O život bojují čtyřletá Patrizia a sedmiletá Mia.

800 set obyvatel budovy záchranáři evakuovali, domů se jich zatím směla vrátit jen část.

Podle obyvatel budov se lávky otřásaly už delší dobu, město prý chtělo žalostný stav objektu řešit.

Brutalistní architekturu zničilo zemětřesení i gangy

Původně vzniklo sedm budov ve tvaru plachet, italsky Vele, a byly bezpochyby nejznámějšími stavbami z období brutalismu.

Po ničivém zemětřesení v Irpinii v roce 1980 zůstal bezpočet rodin bez domova. Mnoho z těchto rodin hledalo útočiště ve squatech v obrovských bytových komplexech Vele. Vláda před touto situací zavírala oči, obyvatelům se ale často dostávalo pomoci od neapolského zločineckého syndikátu Camorra.

Camorra postupně získala kontrolu nad Vele a přeměnila komplexy na svá vlastní území pro distribuci drog. Zašla dokonce tak daleko, že na konkrétní lávky a schodiště instalovala velké kovové brány, čímž se Vele proměnilo v opevněnou pevnost. Drogoví dealeři mohli brány zamknout, aby získali čas na útěk v případě, že by se objevila policie.

V následujících letech se ulice Scampie staly otevřeným tržištěm pro prodej a užívání heroinu a kokainu. V letech 2004 a 2005 dokonce vypukl násilný konflikt mezi různými gangy Camorra. Válka známá jako Scampia feud vyústila ve více než 70 vražd. Dění popisuje kniha Roberta Saviana Gomora, podle které vnikl také film a seriál.

Autor: Zuzana Beranová a Tereza Maixnerová

Související

kouření
Zahraniční

Miláno zavádí přísný zákaz kouření na veřejnosti

Benito Mussolini s Adolfem Hitlerem v roce 1940
Zahraniční Výročí

Před sto lety se Mussolini prohlásil diktátorem Itálie

kuřák
Zahraniční

V Miláně platí úplný zákaz kouření. Není první, podobné zákazy jsou i jinde

OpenAI
Zahraniční AI

Itálie udělila stamilionovou pokutu OpenAI za zneužívání osobních údajů