Dlouhých třináct let si diváci museli počkat na druhý díl Avatara s podtitulem The Way of Water. Mnozí prorokovali, že se autorovi Titanicu a Terminátora nepodaří napodobit kouzlo prvního Avatara, ale opak je pravdou. Cameron sebejistě ukazuje, kam se za třináct let posunuly vizuální efekty a předkládá divákům jeden z nejhezčích filmů všech dob.
Zatímco první Avatar balancoval mezi fotorealitou a animací, tak Pandora ve druhém díle skutečně ožila. Nejenom, že Cameron vyšperkoval pandorské lesy a hory, které diváci dobře znají z prvního dílu, ale také natočil nejhezčí podmořské digitální záběry všech dob. Do smyšlených oceánů je radost se s ústředími hrdiny potápět a prozkoumávat nádherné útesy a vodní tvory.
Menší měřítko postavám prospělo
Slabinou první Avatara byl především prostý příběh. Ani ve druhém díle nečekejte neuvěřitelné zvraty a propracovanou psychiku postav. Obyčejný příběh v neobyčejném světě, ale tentokrát nemá tak obří měřítko a více než téma domorodci vs lidi se zaměřuje na ústřední rodinku a jejich problémy.
Diváci tak sledují, jak se Jack Sully snaží s Neytiri vychovávat své čtyři děti, zatímco čelí starému známému v novém těle. Menší měřítko filmu svědčí. Především uprostřed příběhu je nebezpečí upozaděno a divák má šanci se dostat některým postavám pod kůži. Především strasti mladšího syna a adoptované dcery jsou výborně napsané i zahrané.
Druhý díl má na první pohled neúnosnou stopáž, 3 hodiny a 12 minut, ovšem v kině i přesto uteče jako voda. Velkolepých akčních scén je ve filmu několik, připočtěte k nim objevování nádherné mořské fauny a zajímavé postavy, a máte z toho impozantní blockbuster, který minimálně po trikové stránce překonává i velkolepé Avengers: Endgame.
HFR není špatnou volbou
The Way of Water je v českých kinech uváděno v několika verzích a měli byste skutečně zvážit, kterou si vyberete. Pro mě byla jasnou volbou experimentální HFR ve 3D. High Frame Rate neboli vysoká snímková frekvence znamená, že některé scény nejsou natočeny v klasických 24 snímcích za sekundu, ale v plynulejších „herních“ 48 snímcích.
Některým divákům HFR nesvědčí a tvrdí, že se ze snímku vytrácí díky plynulejšímu záběrování filmovost. Mě však HFR nadchlo, ne vždy jsou přechody z 24 na 48 snímků ideální, ale není to nic, co by kazilo divácký zážitek. Naopak některé akční scény možná díky HFR vyniknou více.
Pokud nestojíte o nějaké novoty, tak bych doporučil klasické 3D nejlépe se zvukem Dolby Atmos. Jít na druhého Avatara ve 2D je za mě hloupost. 3D nikdy ve filmu nebylo lepší a Cameron opět ukázal, že propracované 3D má ve filmech smysl. Nemusíte se bát ani českého dabingu, na rozdíl například od Marvelovek je v tomto případě český doprovod velmi slušný.
Hodnocení: 85 %
