Loni se Česká republika ocitla na vrcholu ekonomických problémů v rámci Evropské unie. Průměrná inflace dosáhla vysokých 12 procent, což je druhý nejvyšší výsledek v EU. Vedle toho se Česko potýkalo i s rychlým zadlužováním, veřejný dluh se za poslední tři roky zvýšil o 50 procent a překročil tři biliony korun.
Ekonomické ukazatele za rok 2023 nejsou příznivé. Hrubý domácí produkt (HDP) reálně klesl o 0,3 procenta, a tvorba hrubého kapitálu poklesla o 6,8 procenta. Tento pokles je důsledkem nízké spotřeby domácností, které byla oslabená rostoucími cenami. Spotřeba domácností, která tvoří téměř polovinu HDP, vykazuje od května 2022 nepřetržitý meziroční pokles.
Česká inflace byla o 5,6 procentního bodu vyšší než průměr EU a negativně ovlivnila ceny energií a náklady na bydlení. Vysoké ceny energií měly dopad na průmyslovou výrobu a stavebnictví. Český průmysl navíc čelí globálním změnám v automobilovém sektoru, kdy přesun výrobních kapacit do Asie snižuje objem zakázek pro české výrobce.
Zadlužení ČR se za poslední tři roky zvýšilo o 50 procent, což výrazně překračuje průměr EU. Náklady na obsluhu státního dluhu v roce 2023 dosáhly 68 miliard korun a představovaly třetinu státních investic. Ministerstvo financí varuje, že do roku 2026 se tyto náklady mohou zvýšit o dalších 51 miliard korun. Bez zásadních reforem a zvýšení efektivity státní správy se české veřejné finance nemají šanci zlepšit.
Na druhou stranu, územní rozpočty vykázaly historicky nejvyšší přebytek ve výši 72 miliard korun. Kraje a obce končily rok s kladným hospodařením, což se projevilo i na jejich bankovních účtech. Nicméně vysoká inflace snížila reálnou hodnotu těchto finančních prostředků.
